O blechách a tak

Karel Plíhal

1:Jsem starý pGmenzion pro osamělé blDmechy,
ne každá blCmecha má to štěstí, že má chDotě,
celé dny pCmoslouchám ty jejich marné vzdDechy,
všechny se Cmupíjejí nC#diměkde o samDotě.
2:Tak blecha Jindřiška přišla o svého druha,
v předvečer svatební to pro ni rána byla,
zapíjel svobodu a chlastal jako duha
a krevní destička mu v krku zaskočila.
R:TFyhle trBagédie blFeší vás jGmistě nepotDměší,
buďmD#e k nim trochu vlFídnějšBí,F 
vždyť i lBidé krev si pFijí a, kGmoneckonců, žDmijí
a svD#ět je stále krFásnějšDí.
3:A bleše Tamaře zas blešák s jinou zahnul,
jednou je přistihla, no prostě - žádná psina,
pod tíhou svědomí on na život si šáhnul,
skočil mi do dlaně, když fackoval jsem syna.
4:A blecha Renata je osamělá matka,
starej si odskočil na kolemjdoucí jehně,
to jehně zavedli na nedaleká jatka,
co nocí proplakala na mém levém stehně.
R:+ a svět je stD#ále krFásnějšBí D#..FB 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:37:12.797+00:00
Výsledky hledání: